Foto:
motoyen

Japonské způsoby aneb Jak se nenechat nachytat, část první: Cestování

28.04.2013 / Taro / 86  

Pokud se někdy vypravíte do Japonska, budete se potřebovat nějak dopravovat. Jednak nejspíše letecky do Země vycházejícího slunce, jednak z místa na místo vlakem, autobusem, nebo městskou hromadnou dopravou. Zde naleznete několik rad na co se připravit, jak se kdy chovat či nechovat, a několik praktických postřehů z mého vlastního cestování.

Letadlo

Je možné, že se po rozlehlém Japonsku budete přepravovat letecky i z místa na místo, což nemusí být pouze rychlejší, ale někdy možná i levnější než vlaky. O vnitrostátním létání toho sám moc nevím, a tak o tom radši ani nebudu nic psát.

Co se mezistátních letů týče, Japonsko je poseto letišti, z nichž ta největší mezinárodní jsou Narita a Haneda (Tokyo), Kasai a Itami (Osaka), Chubu Centrair International (Nagoya) a Fukuoka. Poletíte-li z Evropy, je nejpravděpodobnější, že poletíte do Narity, Osaka Kansai anebo Chubu Centrair. Budete-li si vybírat místo pro přílet, je třeba brát v potaz, že doprava po Japonsku je poměrně drahá, a tak ušetříte-li na letence, je možné, že nakonec „nevyděláte“, protože ušetřené peníze projedete cestou k cíli.

Vlak

Kromě známého šinkansenu po Japonsku jezdí celá řada jiných typů vlaků, příměstských i lokálek. Pokud máte v plánu hodně cestovat, dost možná se vyplatí JR Rail Pass. Možná se to tak na první pohled nebude jevit, ale ceny, které jsou uvedeny na stránkách JR, jsou poměrně výhodné oproti tomu, co byste museli zaplatit za každou cestu; zvlášť, kdybyste cestovali každý den. Další výhodou je, že můžete jezdit vlaky různých typů/rychlostí a při nakupování jízdenek se nemusíte znepokojovat tím, jestli jste neměli zaplatit nějaký příplatek. Navíc jej lze také použít v autobusech a na trajektech.

Dalším způsobem, jak ušetřit, je najít tzv. kinken shop (金券ショップ), kde lze koupit jízdenky levněji než obyčejně na nádraží. Je ale nezbytné takto zakoupené lístky vyměnit za platný lístek u pokladny na nádraží, ze kterého jedete. V kinken shopu totiž dostanete kupón, který nicméně nelze použít pro průchod branami. V Japonsku totiž je zapotřebí si „cvaknout“/označit lístek před nasednutím do vlaku. Lístek se pak „cvaká“/označí podruhé při výstupu a brána si tento lístek nechá.

Jízdenky, jak na městskou tak i na vlaky, lze převážně koupit v automatech, nad kterými je obvykle vystavena mapa všech blízkých stanic s cenou, kterou je zapotřebí zaplatit. Ve větších městech a turističtějších místech jsou tyto názvy psané jak japonským písmem tak latinkou, takže by se cizinec neměl ztratit. No a kdybyste náhodou zjistili, že jste si přece jenom koupili nesprávný lístek, tzn. levnější, než bylo na vaši cestu zapotřebí, vyhledejte před výstupem z brány tzv. Fare Adjustment Machine (のりこし清算機)、která vám umožní nedoplatek dorovnat.

A teď konečně něco k těm „způsobům“. V Japonsku je kladen velký důraz na ohleduplnost, což se nejvíc projeví právě v takové situaci, jako je cestování v uzavřeném dopravním prostředku, jakým je vlak. Je zakázáno telefonování ve vlaku. To je nejen dáno přepravním řádem;  je považováno za slušnost neobtěžovat svoje spolucestující svými hovory.Pokud cestujete s kamarádem či kamarádkou, bavit se samozřejmě můžete, nicméně stále s vědomím toho, že ve vlaku jsou ostatní cestující a že by jim případná hlasitost vašeho rozhovoru mohla být na obtíž.

Opatrnost je nutná také s jídlem. V Japonsku se nejí v dopravních prostředcích. Alespoň ne v těch městské hromadné dopravy či vlacích příměstské linky. Japonci kladou na jídlo a stolování dost velký důraz a jíst hamburger v plném metru jim přijde nejen nevkusné, ale bude-li jídlo teplé a „vonět“ po celém vagóně, i otravné. V rychlovlacích, to jest vlacích se stolkem, na které se dá jídlo položit, se ale jíst smí.

Telefonování je oficiálně zakázané, nicméně pokud nebudete pravidla týkající se jídla dodržovat, nejspíš se vám nic nestane. Chce-li si ale cizinec výlet do Japonska užít, jemu samotnému se bude hodit, když si o něm místní nebudou myslet, že to je barbar. Navíc, tak jako tolik japonských pravidel chování, i tato slouží k tomu, aby se všichni cítili dobře a nešli si na obtíž. Být vědomě někomu na obtíž není slušné ani ve společnosti evropské.

Dálkový autobus

Dálkové autobusy zvané kousokubasu (高速バスjsou často levnější alternativou vlaků. Navíc na často těžko dostupná místa jezdí přímo, namísto cesty vlakem s mnoha přestupy. Japonské autobusy jsou podle očekávání pohodlné a velmi dochvilné. Co návštěvníka může překvapit je skutečnost, že si řidič jízdenku buď nechá při nástupu do autobusu anebo ji požaduje při výstupu. Navíc, když jsem si rezervoval lístek se společností Meitetsu (名鉄), tak po mě systém vyžadoval zadání jména výhradně katakanou, na což je dobré být se připravit.

Městská hromadná doprava

Vzhledem k tomu, že se jedná převážně o směs dopravních prostředků již zmíněných, tj. vlaků a autobusů, tak zde platí i podobná pravidla. Metro ve větších městech je velmi podobné příměstským vlakovým linkám. Co se týče velkých měst, centrální nádraží jsou obrovitá, nesrovnatelně větší než pražské Hlavní nádraží, a tak je dobré si na přestupy vždy vyhradit nějaký čas. Vše je poměrně dobře (a latinkou) značené, a tak šance se ztratit se je minimální. Nicméně je dobré si předem zjistit trasu, jakou linkou pojedete, a jaké lístky vám na ní platí. Různí provozovatelé totiž nemusí nutně mít integrované jízdné.

   
Taro

Přidat nový komentář
Licence Creative Commons
Uvedená práce (dílo), jejímž autorem je zenbu.cz, podléhá licenci Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International.